Godettova amatérská poezie

Kus mé duše, mého srdce i mé touhy

31.01.2012
Páchnoucí zlověk


Těžké boty táhnu tmou,
se spoceným čelem mam za sebou míly stou.
Prosim přizraky ať ochráni moji duši.
Ať mi ďábel neuřízne netopýří uši.

S těžkýma botama plných bodláčí
se mi pod nohama zem roztáčí.
Z kanálu vyskoči ošklivy uřvani trpaslíci.
V ruce drži bez hlavy krvacejici slepici.
Zařvu na ně z plných plic.
"Já jsem člověk, co chcete vic!

Nebe se rozzáří a otevře své dlaně....uteču? Ne!
Shrben a se strachem v očích postavim se za ně.
Pak ozve se rána jako z děla,
z trpaslíků zbyly jen roztrhaná těla.

Pak vzaly si ty dlaně obě těžké a špinavé boty.
Páchnoucí od zloby, závisti, lži i od té skrvavene skřeti roty.
Já byl zase o něco lepší člověk,
ktery už nikdy nezažil ten strašny zlověk.

Díky Vám milé dlaně, miluji 7-mi hlavé saně.
Diky Vám vim, žee to byl jen sen
a já zítra bez strachu mohu jíti ven.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Zapsal: godett 31.01.2012 17:49:00

Komentáře



Přidání komentáře...
Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: